Dioptrické brýle

Brýle na čtení jsou vyměřeny pouze na vzdálenost 40 cm, a proto nemohou být pohodlné na větší vzdálenost, kde se nachází monitor počítače. Proto je třeba vyměřit dioptrie na vzdálenost monitoru, která bývá většinou 60-80 cm a tím se dioptrie liší od čtecích. Tyto rozdílné dioptrické hodnoty se pak mohou zhotovit jako tzv kancelářské nebo pracovní brýle. Tyto brýle jsou vždy zhotovovány podle individuálních potřeb zákazníka s ohledem na jeho pracovní prostředí a jeho četnost střídání vzdáleností.

Multifokální neboli progressivní brýle jsou univerzální korekční pomůckou pro běžný život. Abychom s nimi dobře viděli vše, co potřebujeme, musíme při střídání pozorovaných vzdáleností měnit směr pohledu očí a současně i pohybovat hlavou. U kvalitních multifokálních brýlí je tento pohyb přirozený a není nijak omezující. Tyto brýle však nejsou určeny k celodenní práci s počítačem, protože požadovanou dioptrii, která odpovídá vzdálenosti monitoru, si sice přirozeně a jednoduše “najdeme” v brýlích, ale je velmi nepohodlné takto “setrvat” delší dobu. K této činnosti jsou pak určeny jiné, konkrétně k počítači individuálně zhotovené brýle, které tuto námahu odbourají.

Při dlouhodobém koukání do monitoru je náš zrak namáhán a velmi se soustředíme. Bolest hlavy nebo pálení očí je způsobeno nejenom tím, že málo mrkáme a tím nám osychá rohovka, ale i pravděpodobným deficitem dioptrií. Mohou pomoci zvlhčující oční kapky, ale ne na moc dlouho. Určitě je na místě důkladná kontrola zraku optometristou, který většinou odhalí i nepatrné odchylky od dokonalého vidění a tyto problémy odstraní. Mnohdy právě několik let nekontrolovaný zrak odhalí práce s počítačem.

Při střídání pohledu na různé vzdálenosti by neměl nastat tento problém pokud jsou správně naměřené a správně vyrobené brýle nebo kontaktní čočky a máme správně vyvinutý zrakový aparát. V mladším věku nám postačí správné dioptrie tzv na dálku a naše čočka nám svým vyklenováním (akomodací) vždy zaostří vidění na různé bližší vzdálenosti, tak jako funguje každé zdravé oko bez dioptrií. Bohužel mnohdy svůj zrak přetěžujeme nebo si neseme nějaký nekorigovaný zrakový handicap z dětství nebo z mládí a rázem máme zaděláno na bolest hlavy, rozmazané vidění, bolest očí nebo “za očima” a tím i rychlou únavu a malou výkonnost.
Zde je na místě návštěva optometristy, který zrak důkladně proměří. Zjistíme nejen ideální dioptrie na různé vzdálenosti, ale změříme i jiné hodnoty, jako je např. akomodační šíře nebo nějaká forie, tedy skryté šilhání, které se dá dobře napravit změnou chodu paprsků do oka. Z naměřených hodnot, zjištěných nároků na zrak, popřípadě i individuálních pracovních podmínek umíme doporučit vhodné brýle nebo kontaktní čočky. Velmi často pomáháme lidem individuálně zhotovenými brýlovými čočkami na různé pracovní vzdálenosti, s relaxačním účinkem do blízka nebo i na velmi drobnou až titěrnou práci.

Při změnách světelných podmínek, oslnění nebo přechod ze slunce do tmavé místnosti se oko musí na tuto změnu zadaptovat. Každý člověk má tento adaptační čas jiný, nedá se změřit a nedá se natrénovat. Lze jej však určitě zjemnit na méně nepříjemný pocit. Každý člověk, ať už má dioptrie nebo ne, při šeru a tmě prožívá tzv. myopizaci oka, což laicky řečeno oku chybí cca - 0,25 dioptrie. Což pokud máme neaktuální dioptrie v brýlích nebo kontaktních čočkách např. jen 0,5 dpt, pak je náš výsledný deficit za šera větší a naše rozlišovací schopnost mnohem menší. Když k tomu přidáme ještě třeba déšť a jemně zaprášené okno auta zevnitř a rychlost, kterou jedeme, máme zde velké riziko pro chodce, cyklisty nebo jen předměty u silnice, špatný odhad vzdálenosti apod. I tato otázka na vaše zkušenosti s vlastním viděním je často kladena před vlastním měření zraku.

Ano, lze vyrobit sluneční brýle s různým zabarvením, sytostí barvy, povrchovou úpravou i polarizací. Vždy vám poradíme jaké zabarvení nebo druh brýlí je vhodný na tu, kterou činnost. Často vyrábíme brýle pro řízení motorových vozidel, pro různé sportovní disciplíny outdoorové i indoorové. Pro různé hobby nebo i nemocné a poškozené sítnice.

Bohužel ne. Jako všechno univerzální v některých situacích nefunguje, může se stát, že právě ta méně fungující situace je vaše stěžejní a pak určitě zanevřete na tento výrobek. Takže to co vyhovuje jednomu nemusí vyhovovat druhému. Jsme individuality a potřebujeme tedy individuální přístup. Je mnoho brýlí na více potřeb, ale vždy jsou tam nějaké limity. My je známe, jsme odborníci na vidění a víme, kdy vaše brýle budou dobře fungovat a kdy omezeně.

Kontaktní čočky

Kontaktní čočky mohou korigovat myopii (krátkozrakost), hypermetropii (dalekozrakost), astigmatismus (nerovnoměrné zakřivení rohovky) a presbyopii (vetchozrakost - nestejné dioptrie na dálku a na blízko). Pokud již nosíte brýle a chcete změnit svou image nebo vám brýle prostě vadí, je vhodné vyzkoušet kontaktní čočky.

Ke kontaktním čočkám je vždy vhodné mít i brýle s aktuálními dioptriemi. Může nastat podráždění očí, alergická reakce nebo zánět, kdy je nutné přerušit nošení čoček, dokud nejsou oči opět zdravé. V těchto případech je nutné likvidovat kontaminované čočky, pouzdro a pinzetu a případně změnit roztok či typ čoček.

Roční kontrola očí s nasazenými čočkami zahrnuje rozhovor o zdraví, spokojenosti s čočkami a změnách životního stylu. Kontroluje se vidění, pohyb čočky, přední segment oka pomocí mikroskopu, slzný film, reakce zornic a průhlednost optických medií. Některé změny mohou signalizovat celkové onemocnění, proto je důležité pravidelné sledování.

Kontaktní čočky jsou v přímém kontaktu s rohovkou, a jakékoliv dráždění či špatná reakce na čočku může mít vliv na zdraví očí. Pravidelné kontroly umožní včas odhalit defekty nebo budoucí patologie. Aplikaci a kontrolu čoček by měl vždy provádět kvalifikovaný optometrista, aby se předešlo trvalým následkům na zraku.

Typ, materiál, design a čištění čoček, délka nošení, prostředí a další faktory ovlivňují zdravé nošení čoček. Na komfort má vliv kvalita slzného filmu, tlak víček, léčba nebo celková onemocnění. Nedodržení správné hygieny nebo delší nošení než doporučené může způsobit vážné problémy. Zdraví očí je nutné svěřit odborníkům.

Kontaktní čočky obsahují UV absorbery, ale chrání jen rohovku. UV záření může stále proniknout do jiných částí oka. Proto se doporučuje nosit čočky v kombinaci se slunečními brýlemi, aby byla chráněna celá oblast oka před škodlivým zářením.

Brýlové obruby mohou při sportu prasknout a způsobit zranění, stejně tak i brýlové čočky. Kontaktní čočky jsou při sportu bezpečnější, poskytují širší zorné pole a lze je kombinovat s ochrannými brýlemi. Pokud kontaktní čočky nemůžete nosit, existují i sportovní dioptrické brýle z netříštivého materiálu.

Měření zraku

Optometrista je vysokoškolsky vzdělaný pracovník zaměřený na měření zraku, odborné poradenství pro optické korekční pomůcky a aplikaci kontaktních čoček a s tímto spojená vyšetření. Náplň práce optometristy je upravena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví. Nestanovuje diagnozu, ale zjistí-li jakoukoliv odchylku od ideálního stavu zdraví očí je povinen doporučit další vyšetření oftalmologem nebo jiným lékařským specialistou. Studium optometrie je zaměřeno dílem na lékařské vědy a dílem na fyzikální vědy. Optometrie není regulována žádnou zdravotní pojišťovnou, vyšetření tedy nejsou časově limitována, mohou se v krátkém časovém úseku opakovat a mohou se zde uplatňovat i nejnovější vyšetřovací metody. Tato služba je tedy zpoplatněna.

Krátkozraké oko se vyznačuje tím, že je prodloužená jeho předozadní osa a nebo je velká lomivost optické soustavy. Jedná se o vadu, kdy paprsky dopadající do oka a tvoří obraz před sítnicí. Na sítnici tak vzniká neostrý obraz a jedinec s touto vadou vidí neostře do dálky a pohodlně do blízka. Příčinou bývají dědičné faktory, nadměrná zátěž očí v dospívání, nadměrná akomodace a jiné. Teorií o vzniku krátkozrakosti je několik, ale žádná z nich nedovede vznik myopie spolehlivě vysvětlit. Krátkozrakost je velmi frekventovanou vadou a v posledních letech dochází k jejímu nárůstu. Myopii rozlišujeme podle dioptrií na lehkou (0 - 3D), střední (3,25 - 6D), vysokou (6,25 – 10D) a těžkou (nad 10,25D). Tato vada je vždy označena znaménkem mínus (-).

Dalekozraké oko se vyznačuje tím, že má krátkou předozadní osu a nebo nedostatečnou lomivost optické soustavy. Jedná se o vadu, kdy paprsky dopadající do oka a tvoří obraz za sítnicí. Na sítnici tak vzniká neostrý obraz a jedinec s dalekozrakostí vidí neostře zejména do blízka, ale také do dálky. Pokud vidí ostře do dálky, tak jen za zvýšeného úsilí. Tato zvýšená námaha může způsobovat různé potíže jako je pálení očí, bolest, překrvení, pocit suchého oka, bolesti hlavy a jiné. Dalekozraký může v mládí vidět docela dobře. S postupem let vidí hůře do blízka a časem i do dálky. Dalekozrakost je vrozená vada, mnohdy dědičná. Její hodnoty se obvykle pohybují od +2 do +6 dioptrií. Tato vada je vždy označena znaménkem plus (+).

Astigmatismus se někdy vyskytuje samostatně, ale často se projevuje v kombinaci s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Jde o vadu cylindrickou. Rohovka nemá pravidelný polokulovitý tvar, ale v určité ose je více oploštělá nebo více zakřivená. Nemá tedy přibližný tvar koule, ale lehce stlačeného jakoby ragbyového míče. Tak dochází ke vzniku dvou neostrých obrazů. Osoba s astigmatismem vidí rozostřený, zamlžený a deformovaný obraz na všechny vzdálenosti. Astigmatická vada významně zhoršuje kvalitu vidění. Tato vada je označována přídavnou dioptrií tak zvaným cylindrem. Jedná se o torickou hodnotu korekce.

Presbyopie neboli starším českým názvem stařecká vetchozrakost (český název se prakticky nepoužívá, protože příliš zdůrazňuje stáří pacienta, ačkoliv se vyskytuje již ve věku, kdy se jen málokdo cítí být starý). Nejedná se o klasickou oční vadu, ale jde o fyziologickou ztrátu akomodace, tedy schopnosti oka zaostřovat do blízka. Objevuje se u každého člověka ve vyšším věku jako projev přirozené degenerace materiálu oční čočky. První příznaky presbyopie se objevují přibližně kolem 40. - 45. roku věku a uvádí se, že kolem 60 let se situace často stabilizuje a dále se již podstatněji nemění. Není to tedy oční vada v pravém smyslu slova, ale spíše přirozený důsledek stárnutí organismu. Znesnadňuje vidění na blízko, na střední vzdálenost a zhoršuje zrakovou ostrost v průběhu dne při celkové únavě.

 Spokojení klienti naší optiky

HANEL Optik s.r.o. - Masarykovo náměstí 59, 537 01 Chrudim | IČ: 17231213 | DIČ: CZ17231213 | Sp. zn.: C 49676/KSHK Krajský soud v Hradci Králové | O cookies | GDPR

Otevírací doba: Po-Pá: 9:00 - 17:00 | So: 9:00 - 11:00
my_location mapa
phone_android +420 608 545 909